Chatařská a chalupářská kultura je v nás už více než 100 let. Její obliba teď raketově roste | Dorina Šebíková

6-7 minut čtení

Je sedm hodin ráno. Vašim uším lahodí nádherně synchronní ptačí zpěv. Cítíte tu hořkosladkou svěžest brzkého rána. Nosem vám prochází nepopsatelně čistý vzduch a vy skoro cítíte, jak vaše plíce radostí poskočí. Nohy vám lehce studí ranní rosa. Před očima se vám rozprostírá naprostá nádhera ničeho… jen pár stromů, luk a hájů. Z kávy se kouří. A vy si dnes poprvé loknete toho horkého nápoje.

Taky jste se ocitli duchem na Vaší chaloupce nebo chatě? Chataření a chalupaření je v Čechách v podstatě životním stylem. A ačkoli nejsme jediným národem, který propadl kultuře rekreačních obydlí, máme ho velmi vysoko na žebříčku našich hodnot a má pro nás obrovský význam. Víte, jak vlastně tato kultura vznikla? Odkdy je normální balit v pátek kufry a vyrážet do miniobydlí často ještě bez moderní koupelny?

Chataři a chalupáři jsou Češi už přes 100 let

Kořeny sahají až do konce 19. století. Ve městech se kvůli industrializaci zhoršovalo životní prostředí. A lidé si chtěli pročistit plíce a vyrážet co nejčastěji do přírody. Bohatší obyvatelstvo si proto začalo budovat za městy objekty k rekreaci. Chataření v dnešním slova smyslu se ale rozmohlo až po První světové válce. Tehdy se většinou chudší mladí lidé jezdili bavit do přírody. V sobotu po práci (pracovní soboty byly zrušeny až v 1968) sebrali „bágly“ a nejčastěji vlakem vyrazili za dobrodružstvím. Sedávali kolem ohně, zpívali písničky a věnovali se kolektivním sportům. Většinou nocovali pod širým nebem nebo stanem, ale postupem času si začali stavět chatky. Za občasnou výpomoc se domlouvali s mlynáři nebo zemědělci na postavení nemovitosti u nich na pozemku. A tak vznikly první trampské osady, které jsou vlastně počátkem chataření u nás. Chalupaření pak zažilo rozkvět po Druhé světové válce a odsunu přibližně 1,6 miliónu Němců z pohraničí. Zůstaly po nich neobydlené domy, které se daly koupit skoro „za hubičku“.

Největší boom zažívala chatařská a chalupářská kultura od 60. do 80. let minulého století. Lidé se nemohli angažovat v zaměstnání a chtěli, aby jim něco vznikalo pod rukama. Také hledali únik od veřejného života. Mladí lidé se také v důsledku industrializace ve velkém začali stěhovat do měst, zatímco jejich rodiče a prarodiče zůstávali mimo město. Do rodných vesnic proto pak jezdili pracovat a odpočívat o víkendech.

Po revoluci zažila kultura chatařů a chalupářů propad

V 90. letech se očekávalo, že tolik kýžená česká „lufťácká“ kultura upadne v zapomnění. Jistý útlum skutečně nastal. Češi mohli konečně cestovat po celém světě a na chaty a chalupy tak zbývalo méně času. Starší generace se ale tím brzy nasytily nebo neměly prostředky na cestování a zůstaly věrny svým víkendovým příbytkům.

Jaké jsou současné trendy chataření a chalupaření?

Chaty a chalupy se často předělávají, aby mohly sloužit k bydlení po celý rok. Hodně lidí se na ně přesouvá na penzi tak, jak si to kdysi v mládí vysnili. Popularitě se ale víkendové výjezdy těší i u dnešních mladých. Už i ti umí ocenit kouzlo mimoměstského klidu. Stačí se jen podívat na sociální sítě generace Y a Z a uvidíte, jak se předhánějí ve fotografiích z přírody. Co už ale není příliš trendy, je odpočinek u tvrdé práce na chatách a chalupách. Lidé už při koupi rekreačních obydlí preferují, aby do nich nemuseli investovat tolik energie a času. Rádi si spíš odpočinou u knihy, grilování nebo při jízdě na kole po okolí. Moderní jsou také pronájmy chat a chalup. A poslední koronavirové měsíce přidaly chatám a chalupám na oblibě úplně neuvěřitelně. Lidé na svá víkendová obydlí najednou začali přesouvat i svůj pracovní týden. Díky možnosti home officu v mnoha zaměstnáních začali chataři a chalupáři odtud pracovat. A ostatní, kteří nemají domy ani rekreační objekty, po nich začali toužit víc než kdy dřív. Ceny těchto nemovitostí proto rostou a dají se očekávat zlaté časy víkendových obydlí.

Chcete nějakou chatu nebo chalupu prodat? Právě teď je na to skvělá doba!

Užili jste si pohody na chalupě nebo chatě do sytosti a přemýšlíte, jak nejlépe prodat chatu nebo chalupu? Věřte mi, že umím v kupujících probudit touhu dávat si o víkendu kávu na tom úžasně čerstvém vzduchu. Sama jsem si zvládla jednu chatu zrekonstruovat a udělat z ní ráj na zemi. Moje umění je v tom, že Vám zajistím rychlý prodej chaty, protože mám s prodejem přehršel zkušeností, a za maximální cenu, protože jestli něco umím opravdu dobře, pak je to ukázat nemovitost v tom nejkrásnějším světle, přičemž kupující ji pak chtějí, ať to stojí, co to stojí. V dnešní době, kdy ceny chat a chalup půjdou s největší pravděpodobností stále nahoru a kupců tak bude na jeden objekt hned několik, je ideální prodej formou tzv. aukce (v aukci dávají kupci anonymní nabídky a prodávající si tak můžou vybrat tu opravdu nejvýhodnější. Více o aukcích v článku zde .) Zajistím Vám rychlý prodej chaty nebo chalupy do dobrých rukou a s maximálním ziskem, kontaktujte mne pro konzultaci zdarma.

Víte, že:
• je rozdíl mezi chatou a chalupou? Chata je určena k rekreaci, chalupa pak původně měla sloužit k trvalému bydlení.
• za první rekreační sídlo se dá s nadsázkou považovat Karlštejn? Panovník Karel IV. si ho nechal postavit na Berounce, aby měl kam jezdit odpočívat.
• v meziválečném období se do Československa začalo vracet mnoho emigrantů a přivezli s sebou západní nádech v podobě dobrodružných knížek o Divokém západu a indiánech? Češi také zatoužili trávit více času v srdci přírody. A to byly základy trempingu.
• nohejbal je sport vymyšlený trampy?
• Chalupu nebo chatu vlastní pětina Čechů. To je pátý nejvyšší počet v Evropě.
• Výjezdy do druhých obydlí si rádi užívají také Řekové, Poláci, Slováci, Španělé, Novozélanďané nebo Kanaďané.
• Ceny se pohybují nejčastěji od půl milionu do 1,5 milionu korun.